V zahradním jezírku, které má kvalitní filtrační jednotku, však takové nebezpečí většinou nehrozí, protože voda je dostatečně homogenizována a obsah kyslíku je tudíž stejný většinou jak na přítoku, tak i na odtoku. Hodnoty ve vodě rozpuštěného kyslíku je třeba hlídat hlavně tam, kde je voda na vstupu do vodní nádrže kyslíkem uměle dosycována.

Další hodnotou, kterou musíme v letních měsících ve vodních nádržích pravidelně sledovat, je pH vody. To by se mělo pohybovat mezi 6,5 až 8, maximálně 8,5. Hodnoty pH se však mohou měnit v souvislosti s denním a nočním režimem. To se děje hlavně v rybnících, které jsou bohatě porostlé vláknitou řasou, nebo tam, kde je ve vodě hodně ponořených rostlin. Může nastat to, že ve dne vystoupí hodnota kyslíku vlivem vegetace a její asimilace na vyšší úroveň a zároveň klesne hodnota oxidu uhličitého. V noci pak vlivem disimilace rostlin (rostliny kyslík nevytváří, naopak ho spotřebovávají) hodnota kyslíku rozpuštěného ve vodě klesá a zvyšuje se koncentrace oxidu uhličitého, což samozřejmě může ovlivňovat i pH vody. 

Dalším problémem, který nás může v létě hlavně u jezírek s menší kubaturou  a bez filtrační jednotky potkat, je přehřívání vody. Pokud stoupne teplota v nádrži na 28–30 °C, bude kyslíkový režim den a noc velice rozdílný, což může v konečném důsledku vést až k nočnímu úhynu ryb z nedostatku kyslíku. Velké problémy si můžeme v takovýchto jezírcích způsobit i sami, a sice tehdy, když ryby vydatně nakrmíme ve večerních hodinách, kdy jsou velice aktivní a dobře přijímají krmivo. Protože ale v noci v nádrži obsah kyslíku samovolně klesá a ryby takto nasycené ho potřebují pro zpracování přijatého krmiva velké množství, může nastat to, že vlivem jeho nedostatku dojde k porušení žaberního aparátu kaprů Koi a ryby pak mohou i uhynout.

Obsah článků vychází z naší první české  knihy o Nishikigoi autora Luďka Štěcha.

stech@alcedor.cz
602 443 858