Ty se mohou negativně projevit hlavně v nádržích, které jsou silně zatíženy organickou hmotou. Ta se rozkládá a uvolňuje do vody amoniakální látky. Tyto potíže se mohou vyskytnout jak v nádržích, které filtraci nemají, tak i v nádržích, které ji sice mají, ale kde ji třeba z hlediska zvukových vjemů v blízkosti obytných míst na noc vypínáme. V nočním období, kdy filtrace nefunguje, nastávají v teplém počasí ve filtru rozkladné procesy, které ničí a likvidují důležité aerobní bakterie, co nám odbourávají dusík a dochází k poměrně rychlému rozkladu organické hmoty, nastává proces kvašení, vzniká sirovodík a ráno při spuštění filtrace se veškeré jedovaté dusíkaté sloučeniny dostávají ve vysoké koncentraci do vody mezi chované ryby. Kromě jiného způsobují hlavně poleptání žaberní sliznice. Z toho jasně vyplývá, že u rybníčku, který je napojen na filtraci, nelze tuto během celé vegetační sezóny vypínat!

Kromě výše zmiňovaných parametrů vody je dobré sledovat ještě i uhličitanovou tvrdost, která je velmi důležitá pro kolísání pH a měla by být přes 5 německých stupňů na litr vody (ideální stav je 8). Na tomto místě je důležité upozornit na to, jak může běžný chovatel udané parametry sledovat. Teplotu změříte bez problému pomocí teploměru. Kyslík se měří pomocí oxymetru. Bez problémů si můžeme změřit pH např. pomocí pH-testu nebo lakmusovým papírkem a využijeme-li speciálních sad, můžeme si snadno změřit např. i dusitany a čpavek.

Co se týče hodnot kyslíku rozpuštěného ve vodě, je dobré vědět také to, že pokud ostatní sledované parametry nevybočují z normy, dá se předpokládat, že i on bude v pořádku. Problémy s kyslíkem můžeme spolehlivě řešit také sami např. tím, že vodu v letních měsících nějakým jednoduchým způsobem prokysličujeme. Pokud chceme vědět, kolik kyslíku máme rybám přidávat, dá se vycházet z následujícího příkladu: do 20kubíkové nádrže s obsádkou asi 20 velkých kusů kaprů Koi o velikosti 50–60 cm bychom měli přidávat minimálně 50–60 litrů vzduchu za minutu. Vzduch se dodává v místech, kde nekrmíme a kde je hloubka jezírka největší.

Obsah článků vychází z naší první české  knihy o Nishikigoi autora Luďka Štěcha.

stech@alcedor.cz
602 443 858