U některých barevných variet kaprů Koi můžeme začít třídit ryby už ve stádiu váčkového plůdku. To znamená v době, kdy se plůdek vykulí a rozplave. V této fázi svého vývoje má velikost zhruba 3 mm. Třídění v tomto stádiu evropští chovatelé ale moc neprovádí, v Japonsku je to však docela běžná záležitost. V naší firmě se třídění ve stádiu váčkového plůdku, které lze charakterizovat jako rozlišování na tmavé a světlé jedince, provádí ojediněle, spíše bych řekl, že tuto metodu teprve zkoušíme a zavádíme. Váčkový plůdek kaprů Koi totiž není jednobarevný, ale zhruba ve třech barvách - může mít tři barevné variety. V daném vzorku váčkového plůdku můžeme tedy nacházet plůdek Koi s tmavou pigmentací, se žlutým pigmentem a bílé, bez pigmentace. Toto třídění má smysl jen u některých barevných variet, kdy chovatelé vědí, že smysl vybrat a dále rozvíjet má třeba jen tmavě pigmentovaný plůdek. Ostatní ryby se samozřejmě nelikvidují, pouze se chovají jinde a odděleně. Třeba u variet Kohaku nebo Yamabuki je všeobecně známo, že tmaví jedinci rychleji rostou, a proto je samozřejmě lepší, odchovávat je zvlášť. Třídění plůdku v tomto vývojovém stádiu je časově a technicky náročné, protože je třeba ho provést během krátké doby. Nemůžeme ho třídit např. týden, protože pokud bychom po tuto dobu jenom třídili a dále se o plůdek  z hlediska krmení nestarali, během několika dnů nám uhyne hlady. Třídění vyžaduje vícečlenné týmy a určité technické zázemí. Sami Japonci tvrdí, že na rodinných farmách jsou schopni vytřídit (a aby to mělo smysl i musí) zhruba 2 miliony váčkového plůdku denně. Při třídění plůdku musíme dbát na správné fyziologické podmínky chovu, to znamená používat kyslík, vzduchování a snažit se držet z hlediska kubatury nádoby správný počet plůdku. Všechna tato opatření směřují k tomu, abychom během třídění nezpůsobili rybám újmu na zdraví, popřípadě úhyn. Celý proces výběru směřuje k tomu, aby se určité skupiny ryb se stejně rychlým vývojem umisťovaly už od malička pohromadě a nekonkurovaly jiným rybám, které mají vývoj např. pomalejší. Laicky řečeno se jedná o to, že ryba s rychlým vývojem má i vyšší potravní nároky a jedincům, kteří se vyvíjejí pomaleji, zcela přirozeně ubírá potravu. Pokud ryby ve stádiu váčkového plůdku rozdělíme na rychle a pomalu se vyvíjející, máme jistotu, že se obě dvě skupiny budou dobře vyvíjet a ztráty, které by vznikly společným odchovem, jsou minimální. I když se, jak bylo výše uvedeno, třídění Koi ve stádiu váčkového plůdku úplně běžně u nás nedělá, lze ho považovat za první třídění. 

Obsah článků vychází z naší první české  knihy o Nishikigoi autora Luďka Štěcha.

stech@alcedor.cz
602 443 858